Britský KEF se svými minimonitory LS50 udělal díru do světa - za více než akceptovatelné peníze a ve více než akceptovatelném provedení nabídl reprosoustavu, která "stačí", když hraje v menších prostorách, z menší vzdálenosti a s dobrou elektronikou. Není divu, že původní limitovaná edice se na trhu prakticky beze změny drží už sedmým rokem a nic nenasvědčuje tomu, že by se někam chystala. Na moderní potřeby zareagovala firma výrobou vynikající aktivní verze LS50 Wireless, která funguje stejně dobře jako dělené systémy stejné cenové třídy. A nyní přichází model LSX, který bere úspěšný aktivní koncept a přetavuje ho na poloviční formát - velikostní i cenový.
Už na první pohled je jasné, že LSX patří do rodiny KEF a že jsou to menší sourozenci modelu LS50 - je tu ta klenutá čelní stěna, je tu přímo vprostředku zasazený koncentrický reproduktor Uni-Q (mimochodem nejmenší průměr, jaký kdy firma vyrobila) a je tu poměrně klasický tvar ozvučnice za tím vším.
Trochu výraznější příklon k lifestyle segmentu podtrhuje potažení onoho zbytku skříně hrubou látkou v trochu severském stylu. Nutno říci, že v každém z mnoha dostupných barevných provedení vypadají malé LSX dobře.
Na zadní straně objevíte lehce do oválu protažený bassreflexový nátrubek a také to, že panel s elektronikou je jen na jednom kanálu a reprosoustavy tak mají hlavní a "podřízenou" reprosoustavu. Propojení mezi nimi je pak zařízeno kabelem pro maximální spolehlivost. Kde není k dispozici kabel (třeba kvůli estetice), tam je ale možnost bezdrátového spojení.
Z konektorů lze využít buď drátovou či bezdrátovou síť pro streamování (DLNA, Roon, AirPlay 2, Spotify Connect, TIDAL,...) s rozlišením až 24 bit / 192 kHz, Bluetooth s aptX kodekem pro pohodlí, optiku třeba pro televizi a malý 3,5 mm analogový jack pro ostatní zařízení.Data ale můžete čerpat i z připojeného datového disku v USB portu. Připojení k PC přes USB B tu ale (bohužel) není. Přes výstup pro subwoofer lze LSX případně doplnit o subbasovou jednotku.
Přes ovládací aplikaci ve svém chytrém zařízení si pak můžete snadno reprosoustavy najít a buď v jednoduchém nebo "expertním" rozhraní nastavit dle potřeby. Snadno tak zvolíte vzdálenosti od stěn, zatlumení místnosti nebo její velikost, v expertním módu pak nastavení provádíte přes decibelovou stupnici apod. V konečném důsledku vznikne profil s ekvalizací na žádoucích místech frekvenční křivky - ekvalizaci (stejně jako třeba přechodovou frekvenci) řeší aktivní DSP s názvem Music Integrity Engine.
Každý z 11,5 cm koaxiálních měničů s 1,9 cm kopulkami tweeterů je poháněn dvojicí zesilovacích modulů - 30 Wattů putuje do tweeteru, 70 Wattů do středobasu a vzhledem k velikosti je logické, že výkon dodávají zesilovače ve třídě D.
Maličké KEF LSX (jen 3,5 kg při výšce 24 cm, šířce 15,5 cm a hloubce 18 cm) mají udávanou frekvenční odezvu 49 - 47 000 Hz (-6 dB s tím, že při standardním nastavení je to 52 Hz a při třetím nastavení 55 Hz - podle toho, co zvolíte v aplikaci).
KEF LSX jsme poslouchali jak s OPPO UDP-205, tak s Cambridge CXC (oboje přes optiku), případně i přes vloženou paměť s hudebními soubory. Popravdě nebyl v použitém zdroji signálu výrazný rozdíl a stream ze sítě nebo lokální paměti je prostě nejpohodlnější a koneckonců LSX jsou právě o pohodlí. Porovnávali jsme s běžnými redakčními sestavami - viz pravý sloupec -->.
Přestože jsou LSX vskutku maličké, těží nemálo ze své aktivní koncepce a aktivního DSP. I díky tomu je i mohutná basová linka v "Nu Nu" Avishai Cohena ("Continuo" | 2006 | Razdaz | RD 4603) slušně hutná a hřmotná, nicméně jak hloubka, tak energie, tak váha odpovídají velikosti ozvučnic a měničů - přesto je to určitě důraznější a plnokrevnější bas, než byste získali z drtivé většiny klasických pasivních / dělených systémů. Pokud pak obětujete trochu čistoty a čitelnosti, můžete přes úpravu profilu získat pár Hz hloubky navrch. Celkově si ale LSX tak úplně na nic nehrají a hrají jen s lehounkým přídechem na basech, takže spíše působí plné a maličko zdůrazněný vyšší bas je ostatně klasický britský "trik".
Aktiv a DSP pak má "blahodárný" vliv i ve středním pásmu, kde i spletité vokální pásmo ve "Sweet Georgia Brown" od The Singers Unlimited ("Masterpieces" | 1994 | MPS | 523 521-2) hraje už opravdu hezky čitelně, je to zvuk lehký a srozumitelný, v rámci kategorie nadstandardně přesný. Celkové ladění je mírně do vřela, aniž by to ale působilo jakkoliv přehnaně. Pasivní LS50 jsou kupříkladu zřetelně transparentnější, ale zase samozřejmě patří jako systém do úplně jiné cenové kategorie a opět v rámci třicetitisícových sestav fungují LSX určitě nadprůměrně.
Tak jak jsou středy a basy vlastně pěkně kultivované a v zásadě i klidné, tak umí být tóny nejvyšší výrazné, místy na nacinkanějších nahrávkách mohou být i poněkud za hranou expresivnosti, zejména pokud rádi hrajete hodně nahlas a říznější muziku (která často má poněkud omezenou zvukovou kvalitu). Nicméně i jadrnější vibrafon Garyho Burtona v "Children´s Song" ("Crystal Silence" | 2009 | ECM | 176 8057) je přes vší jasnost a jistou dominantnost snesitelný - je na hraně, možná až objemově trochu dominantní, ale i tím LSX umí zaujmout v každodenním poslechu.
Snad je to opět nošení sov do Atén, ale aktivní řešení v kombinaci s pečlivě pracujícím DSP má prostě své výhody, zejména z pohledu energičnosti a pevnosti zvuku. I elektronická "Eden" Stéphane Pompaugnaca ("Hotel Costes Vol. 11" | 2008 | Pschent | WAG 384) byla živá a nepůsobila chudě nebo ploše, jakkoliv samozřejmě ty nejspodnější pulsující tóny mají své limity co do váhy a objemu. Co ale funguje, to je rytmus a pocit našlápnutosti a drajvu. V menších místnostech pak fungují LSX i po dynamické stránce a umí menší místnosti férově naplnit.
Ve "Feeling Yourself Disintegrate" od The Bad Plus ("For All I Care" | 2008 | Emarcy | 0602517821644) zvládly LSX hrát dostatečně přesně a se stoupající frekvencí až analyticky, aby jednotlivé nástrojové linky už měly svoje místo a nebyla to zašmodrchaná zvuková masa, je tu už rozumná dávka jistoty a čitelnosti. Není to snad čistá audiofilská péče o přirozenost detailu, je tu přeci jen špetka efektu, ale rozhodně nic únavného. Je tu cítit spřízněnost s LS50, nicméně zvuk LSX patří stále spíše do sféry klasického slušného hi-fi, než do překvapivého high-endu, jako LS50.
Koncentrický koncept Uni-Q měničů nabízí oproti většině systémů v dané cenové hladině rozhodně lepší podání prostoru zvukové scény, což je navíc podtrženo (další sova do Atén) sladěnými zesilovači a korekcí DSP. Přestože scéna i nástroje v "Ruby, My Dear" Johna Coltranea a Thelonia Monka ("Monk with Coltrane" | 2010 | OJC Remasters | 0888072319899) jsou poněkud proporčně menší, nemusí LSX ani mířit osami do nějakého "audiofilského trojúhelníku", aby byla stereo báze rozumně přehledná a lokalizace dobrá - malé LSX vám dávají poměrně velkou svobodu v umisťování v prostoru, což ostatně odpovídá jejich lifestyle zaměření.
Je fakt, že jsou situace, kdy LSX přeci jen trošku tlačí na pilu, aby vytáhly z nahrávek výrazný dojem - třeba u hraničně nahrané "Murder Song (5, 4, 3, 2, 1)" od Aurory ("All My Deamons Greeting Me as a Friend" | 2016 | Decca | 0602547370778) bylo v divočejších pasážích zvuku a výšek zejména přeci jen "až dost". Nicméně celkově jsou LSX naladěné aktivně, ale neagresivně, jsou čitelné a jsou živé a přitom neunavující. Srovnejte zvuk se sestavou dělených komponentů a reprosoustav a kabelů ve stejné ceně a jen těžko dostanete takový tah na branku nebo takovou pevnost.
Malé KEF LSX staví na základech skvělých LS50 a neméně zajímavých aktivních LS50 Wireless a transformují jejich někdy až puristicky audiofilské geny do lifestylového podoby takřka pro každého. Krásná vnější slupka, mimořádná skladnost, možnost snadno je ovládat přes příjemnou aplikaci nebo celková nenáročnost soužití jsou ty kladné stránky LSX. Z těch negativních je to snad jen občasná až trochu přílišná razantnost výšek, která může být u ostřejších nahrávek na hraně. Celkově jsou ale LSX naprosto plnohodnotnou alternativou ke klasicky koncipovaným systémům a můžete si být jisti, že k ideálním hi-fi standardům budou malé LSX určitě blíž, než drtivá většina produktů, které si můžete za stejné peníze pořídit. Pokud tak chcete utratit právě oněch magických 30 000,- Kč a ceníte si vyvážené kombinace designu a zvukových kvalit, tak jsou LSX skutečně sexy volbou.
MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Je vidět, že KEF se snaží "nahnat" pocit plnosti zvuku zdrůrazněním pásma mezi 100 a cca 1 000 Hz, nicméně je to poměrně klasický britský přístup k malým reprosoustavám a kupodivu takto měřící reprosoustavy znějí často velmi příjemně. Nástup v basovém pásmu najdete kolem 50 Hz, v reálu si ale užijete spíše 65 Hz a výše. I to je ale s ohledem na velikost velmi slušné. Nejvyšší tóny mají trochu zvláštní chování, zdůrazňují v ose pásmo 10 - 15 kHz (což by mohlo stát za dojmem občas až příliš výrazných výšek) a vlastně mnohem lépe se chovají pod úhlem. Pokud je tedy nenatočíte směrem k sobě, pak budou dost pravděpodobně příjemnější.
Waterfall
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]
KLADY
+ jeden z nejpřesvědčivějších systémů do 30 000,- Kč
+ čistota zvuku
+ design
+ snadné ovládání přes aplikaci
+ možnost přizpůsobení zvuku
ZÁPORY
- výšky mají tendenci občas znít až příliš výrazně
Originál recenze vyšel na webu Hi-Fi Voice.com
Autor: Daniel Březina
Zdroj: online magazín Hi-Fi Voice