Není tomu zase tak dlouho, co anglický KEF představil nejnovější (již osmou) generaci své série Q - ta má za sebou úctyhodný život, protože toto označení přišlo poprvé na svět už v roce 1991. V této generaci se ostrovní výrobce rozhodl nasměrovat zvuk reprosoustav směrem k čisté audiofilii bez efektů a vizuálně pak reprosoustavy kopírují moderní trend maximální jednoduchosti a čistoty. Přímo vprostřed série stojí velmi kompaktní sloupek Q550.
Všechny nové produkty KEF více či méně vychází z designových postupů, které firma ustavila ve své řadě Reference a které ctí ostré úhly, důraz na užší, vyšší a hlubší skříně a celkovou čistotu. Ani Q550 nejsou výjimkou. Jejich ozvučnice jsou čistě pravoúhlé, ustavené na úhlopříčně nasměrovaných nožkách a pojaté designově s maximální jednoduchostí.
Čelní stěna 92,6 cm vysokých, 18 cm širokých a 27,8 cm hlubokých reprosoustav (pro nožičky přidejte pár centimetrů každým směrem) je na horní hraně ozdobena firemním logem, pod ním se pak v pravidelných intervalech otevírají čtyři kruhy reproduktorů s rámečky v barvě skříně. Skříň je zhotovena z běžných MDF panelů a povrch je vkusně provedený mat.
Úplně nahoře sedí dvoupásmový koncentrický Uni-Q reproduktor, pod ním je hlubokotónový kónus a pod ním dvojice týchž, provedených ale v pasivním provedení - všechny reproduktory mají průměr 13 cm. KEF Q550 jsou tedy navzdory prvnímu pohledu dvou a půl pásmové, přičemž hlavní práci odvádí již zmiňovaný středo-výškový Uni-Q, kde je srdci 13 cm střeďáku schována za tvarovanou rozptylkou klasická 2,5 cm kopulka, která využívá vlastní tlumenou pracovní komoru. Jako materiál byl u všech membrán zvolen hliník na papírovém základu.
Konstrukce reprosoustav je tak velmi klasická, na zadní straně najdete už pouze vaničku s jediným párem terminálů. Uvnitř skříně se nachází plná příčka, takže Uni-Q měnič má vlastní velkou komoru, ve spodním velkém prostoru pak jsou celkem tři příčky, ale ty jsou průchozí, takže celá basová sekce sdílí pracovní objem.
Výrobce udává u tohoto systému přechodovou frekvenci výhybky nastavenou na 2 500 Hz a celkový frekvenční rozsah 58 - 28 000 Hz (+/- 3 dB), s poklesem -6 dB prý sáhnou reprosoustavy až na 45 Hz. Udávaná citlivost je mírně nadprůměrných 87 dB / 2,83 V / m a jmenovitá impedance 8 ohm přiznává propad na 3,5 ohm.
KEF Q550 jsme poslouchali v místnosti dovozce, vybavené jednak kompletní akustikou od Sonitus, jednak řádnou elektronickou sestavou - zdrojem signálu byl Creek Evolution 100CD, za kterým následoval Creek Evolution 100A, případně Creek Evolution 100P v mono konfiguraci, případně kombinace obou. Hrál ale třeba i Accuphase E-650. Srovnávat jsme mohli s KEF Reference 5 nebo KEF Q350 a to přes kompletní kabeláž Nordost Tyr 2. Všechny komponenty byly uzemněné řešením Nordost QKore 6, použito ale bylo všemožné další příslušenství QRT.
V Rossiniho "Duetu pro cello a kontrabas" ("The Absolute Sound Reference" | 2016 | STS Digital | STS-6111152) bylo cítit, že bas je utažený, objemově a energicky decentní, ale zase svižný a hlavně na danou třídu přesvědčivě konturovaný. Možná je to lehce sušší bas, ale rozhodně působí audiofilským dojmem, má solidní čitelnost a dokonce dobře vystihuje rozdíl v barvách obou nástrojů, je to svižný, spíše tužší bas, dobře informativní a zejména výtečně integrovaný do celkového přednesu. Není to bas na oslňující efekt nebo snad rozklepání okenních tabulek, ale je to bas, který respektuje až překvapivě dobře přirozenost - to je v dané třídě opravdu dobré.
Řešení Uni-Q je pak známé také pro celkovou čistotu a integrovanost, ve verzi v Q550 pak zvládlo i příkladně transparentním a spořádaným způsobem ztvárnit vokál Doris Day v "Over the rainbow" ("Diamond Voices of the Fifties" | 2015 | STS Digital | STS-6111140). Není to opět nějak "tělnatý", hutný přednes, i tady je akcent jasně kladený na organizovanost a čitelnost, zvuk je čistý, velmi vzdušený a hlavně velmi solidně detailní, poklidně přirozený. Hlas tak působí velmi dobře, slyšíte i jisté stopy více než poloviny století rozestupu od nahrávky po remaster, ale nevadí to - Q550 jsou realistické, ale v zásadě tolerantní, netahají za uši.
Nejvyšší tóny ve Floexově "Prenatal Hunters" ("Extended Dynamic Experience 5" | 2017 | STS Digital | STS-6111158) byly hodně znělé, ani tady ale nebylo příliš výraznosti - ani jasná kovová zaznění nejsou kousavá, zvuk je čistý, lehoučký, jemný a dobře prokreslený, v dané ceně prostě skvělý. Ani tady není objemově zvuku moc, je takový utaženější, možná až trošku tenčí, ale tak jako spodní pásma i tady cítíte, že primární je rychlost a soustředěnost, s níž reprosoustavy vykružují jedno cinknutí za druhým.
Dynamiku ve Stravinského "Ptákovi Ohnivákovi" ("Dynamic Experience Classics" | 2014 | STS Digital | STS-6111139) lze popsat jako vkusnou, není to zvuk veliký, mocný nebo úderný, ale je rychlý, snadno čitelný a konkrétní - na druhou stranu, vzhledem k velikosti asi ani nečekáte záplavu zvuku. Je tu cítit důraz na organizovanost a celkovou přehlednost zvuku, na živost a lehkost dění.
Díky oné právě zmíněné přehlednosti pak i zpěv Ellen van Zomeren v "Pie Jesu" ("Incredible Music Volume 4" | 2012 | STS Digital | STS-6111130) dobře čitelný, vlastně celá nahrávka je otevřená a dobře "dosažitelná", dá-li se to tak popsat. Je to výsledek celkové organizovanosti, nepřebujelosti a usazenosti, je to klidné a velmi neutrální.
Uni-Q měnič je pak znám ještě pro jinou svou kvalitu - bodový zdroj zvuku totiž umí výtečně reprodukovat prostor scény a to potvrdila Eva a Stevie B. v jejich "Dream about you" ("STS Test Demo CD Vol. 1" | 2014 | STS Digital | STS-6111134). Hudba byla zcela oproštěná od reprosoustav, v dané kategorii výjimečně, až monitorově soustředěná a kompaktní, bylo to široké i hluboké, geniálně lokalizovaný hlas i kytara, všechno to působí úžasně vzdušným a krásně netechnickým způsobem. Tohle je prostor s velkým wow efektem.
Syntetická, rytmická a razantní "Aeró Dynamik" od Kraftwerk ("Extended Dynamic Experience 2" | 2015 | STS Digital | STS-6111149) byla plynulá, přehledná a opravdu pěkně rytmicky pulsující, spodní frekvence měly samozřejmě citelné omezení a zrovna takovéto elektronice dost možná sluší spíše nafouknutější, plnotučnější ladění, ne decentně realistické způsoby Q550. Na druhou stranu, není tu žádný problém, snad právě s výjimkou scházející hutnosti vespod.
Malé a kompaktní sloupečky KEF Q550 jsou velmi realistickými, velmi spořádanými a velmi kultivovanými hráči a ve své cenové třídě nabízí překvapivě delikátní hodnoty. Moderní design a celková skladnost usnadňují integraci do jakéhokoliv domácího prostředí, zvuk je pak celkově velmi vyrovnaný, spořádaný, po všech stránkách uměřený a organizovaný, famózní co do podání prostoru a do menších pokojů nabízející všechno, co jen můžete chtít. Hudba je jasná, konkrétní, možná trochu tenčí a decentnější, ale po všech stránkách natolik vybalancovaná, že vám prostě nic nepřekáží. Q550 byste si měli poslechnout, pokud jste vyznavači starého dobrého anglického zvuku.
MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose tweeteru a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, nadstandardním zatlumením velkým množstvím absorpčních i difuzních prvků Sonitus Acoustic. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny co nejdále od stěn.
Frekvenční odezva je s ohledem na cenovou kategorii v rozmezí 50 - 20 000 Hz prakticky parádní, drobný propad a hrb na 130 a 180 Hz se v reálu "srovná" a vzhledem k velikosti se zdá, že jde o nějakou z charakteristik místnosti. Celková vyrovnanost je pak prostě příkladná, zejména od 200 Hz výše není prakticky vůbec co řešit a "rovněji" to v dané cenové třídě asi ani nejde. Q550 pak ještě k tomu jdou hlouběji, než slibuje jejich udávaná hodnota, dokonce i slibovaných 45 Hz s poklesem 6 dB tu skutečně najdete. Tady prostě není co vytýkat.
Průběh impedance (červená) je mimořádně čistý, bez náznaku vnitřního stojatého vlnění nebo rezonancí panelů (snad až na droboučkou vlnku kolem 45 Hz, což ale nemá šanci jakkoliv ovlivnit poslechovou kvalitu). I pokles pod úroveň 4 ohm je výrobcem přiznaný a není tu tak vůbec nic překvapivého. Elektrická fáze (černá) také neskrývá žádné zákeřnosti a je jasné, že Q550 nejsou žádným oříškem, takže pro jejich řízení by měl být dostatečný i běžný stroj, který se u této cenové třídy tak nějak předpokládá.
KLADY
+ čistý moderní design
+ velmi pěkné podání prostoru hudební scény
+ kompaktní přednes i stavba
+ audiofilsky decentní
+ snadné na umístění díky uzavřené konstrukci
ZÁPORY
- uzavřená ozvučnice a celkový klid mohou působit v dané ceně nezvykle neefektně
Originál recenze vyšel na webu Hi-Fi Voice.com
Autor: Daniel Březina
Zdroj: online magazín Hi-Fi Voice